Síň slávy EO – Lukáš Tabery

K jubilejnímu X. výročí Ekonomické olympiády jsme se rozhodli pro Vás připravit pravidelnou sérii rozhovorů s úspěšnými alumni této soutěže za celou její historii. Jako prvního jsme si dovolili oslovit živoucí legendu Ekonomické olympiády, jednoho z jejích nejúspěšnějších, ne-li vůbec nejúspěšnějšího účastníka – Lukáše Taberyho.

Zdůvodnění: dvojnásobný vítěz celostátního kola EO pro SŠ v ČR (VII. a VIII. ročník), 2. & 3. místo na IEO 2023 a 2024, dobrovolník při organizaci finále IX. ročníku EO pro SŠ v ČNB, člen ECONETu

---

Základní informace:

Jmenuji se Lukáš Tabery, je mi momentálně 20 let a vystudoval jsem Cyrilometodějské gymnázium, ZŠ a MŠ Prostějov. Pocházím ze Smržic, vesnice nedaleko Prostějova.

Zajímavosti o sobě:

Mám rád sci-fi literaturu, v době psaní chodím již přes rok pravidelně trénovat MMA a jsem zhruba ve třech čtvrtinách cesty k dosažení maximálního možného počtu bodů ve hře 2048. Mojí nejoblíbenější hrou je však Tetris a jeho různé varianty. Dále mám problém s dodržováním zadaných rozsahů odpovědí :))

Jak a kdy ses poprvé o EO dozvěděl a co tě motivovalo se přihlásit:

O EO jsem se dozvěděl od účastnice z přechozího roku, která mi tuto soutěž doporučila. Řekl jsem si tedy, že to taky vyzkouším. O ekonomii jsem tehdy nevěděl vlastně vůbec nic a šel jsem do toho s tím, že se můžu dozvědět něco o pro mě zcela nové oblasti vědění. Po přihlášení a školním kole jsem na soutěž na nějakou dobu i zapomněl, dokud nezačaly chodit emaily ohledně krajských kol a seminářů k nim.

Tvé výsledky/úspěchy v rámci EO a tvé pocity z nich:

Účastnil jsem se dvakrát a v obou případech jsem se umístil na prvním místě v celostátním finále EO (VII. & VIII. ročník EO pro SŠ). V mezinárodním kole (IEO) jsem poté získal postupně celkové třetí a druhé místo [pozn. red.: pokaždé z více než 100 tisíc účastníků EO po celém světě]. Mám z nich samozřejmě velkou radost, ačkoliv stále nechápu, jak jsem se takto dobře mohl umístit. Prakticky z každého ústního kola jsem odcházel s pocitem, že se mi to moc nepovedlo a že jsem se do tématu příliš zamotal. Nejspíše působím sebejistěji, než se ve skutečnosti cítím.

Byl to talent x dřina x štěstí, které tě dostalo k tvým úspěchům:

To se těžko kvantifikuje, ale štěstí tam určitě byla nemalá dávka. Už v tom, že jsem se poprvé dostal do celostátního kola až z 54. místa v krajském kole v rámci celorepublikového pořadí, z nějž se vybírají účastníci celostátního finále. Obvykle postupuje prvních 50, avšak já jsem získal jednu z posledních pozic náhradníka. Po tomto štěstí v podobě postupu do celostátního kola následovala i nějaká ta dřina. Druhý rok už jsem se poté nemálo „vezl“ na znalostech z prvního roku. Celkově asi první rok talent : dřina : štěstí = 25 : 25 : 50 a druhý rok 50 : 30 : 20.

Co pro tebe bylo v soutěži nejzajímavější/co tě nejvíce motivovalo. Kdy sis uvědomil, že tě ekonomie opravdu baví a že v ní chceš být dobrý:

Vždy ve věcech hledám porozumění, jak a proč opravdu fungují. Právě ty momenty, kdy to člověku „sepne“ a najednou mu nějaká složitá problematika dává smysl, jsou ty, které mě motivují učit se dál. To u mě platí prakticky u čehokoliv, ekonomie nevyjímaje. Další motivací je fakt, že znalost (základů) ekonomie nabízí spoustu aplikací v uvažování o reálném světě. Myslím, že každému udělá radost, když náhodou narazí na situaci, kdy může využít něco, co se nedávno učil, a ekonomie takových příležitostí nabízí spoustu. Stačí se jen pozorně dívat. Bez bodu jedna by to ale podle mě nešlo, člověka musí bavit i ta cesta, nejen cíl.

Uvědomění si, že mě ekonomie baví a že bych se do ní chtěl ponořit více, přišlo během přípravy na první celostátní kolo, kdy jsem poprvé otevřel učebnici z doporučené literatury a začal ji studovat. Hned ze začátku mě nadchly případové studie zaměřené na reálie z moderní doby.

Jaké byly tvé další školní/mimoškolní aktivity a soutěže/úspěchy během studií na střední škole:

Já jsem byl vždy více přírodovědně-technický typ a ekonomie pro mě byla spíše malá odbočka než moje dlouhodobé směřování. Účastnil jsem se proto na celostátní úrovni celé řady přírodovědných olympiád (např. Matematická olympiáda, Fyzikální olympiáda, Chemická olympiáda), různých projektových soutěží (např. Technologická olympiáda, Energetická olympiáda, Bohatství Země) a mnoha dalšího. Ačkoli jsem se o dění ve společnosti do nějaké míry zajímal vždy, nebyl jsem součástí komunity lidí účastnících se akcí v oblastech s tím souvisejících, a tak jsem o nich do značné míry ani nevěděl. V tomto kontextu jsem za EO rád, jelikož jsem mohl proniknout do pro mě zcela nové komunity skvělých lidí, která je v mnohých ohledech jiná než ty, jichž jsem byl do té doby součástí. Toto rozšíření obzorů a proniknutí mimo zajeté sociální bubliny považuji za velmi přínosné.

Jak bys EO porovnal s jinými soutěžemi, kterých ses účastnil:

Na ekonomické olympiádě je vidět, že se stále jedná o relativně mladou soutěž oproti jiným předmětovým olympiádám se zrodem v polovině minulého století. V určitých aspektech není formát proto tak dotažený oproti těmto „tradičním“ soutěžím a EO má ještě na čem pracovat, v mnoha jiných aspektech má však díky absenci tradičních a rigidních struktur zase navrch.

Jak ti EO pomohla v tvém budoucím studiu, při hledání kariérní cesty a v dalším směřování:

Zatím nijak. Rád bych možná jednou ve studiu pokračoval výpočetními vědami ve Švýcarsku, kde je mezi specializacemi na výběr i Computational finance. Prozatím se však kloním zůstat specializací u přírodních věd. Na změnu názoru mám ale času ještě dost.

Jak moc tě EO ovlivnila, osobnostně a názorově změnila či se promítla ve tvém současném já:

Na osobnostní změnu asi nedokážu nějak jednoznačně odpovědět. Člověk se do nějaké míry vyvíjí pořád. Snažit se tuto změnu nějak objektivně zhodnotit a ještě jí navíc přisoudit příčinu v podobě zkušenosti ze soutěže je věc nanejvýš složitá a může spíše vést k dobře znějící, avšak nepravdivé, než k pravdivé odpovědi.

Určitě si ale cením zkušeností z ústních kol, převážně toho anglickojazyčného v Olympii. Dále si také cením možnosti poznat mnoho inspirativních lidí.

Já jsem nikdy nebyl názorově příliš vyhraněným člověkem. S trochou nadsázky jsem se tak přesunul u mnoha diskusí z pozice „nemám názor, protože o tom nic nevím“ na „nemám jasný názor, protože chápu argumenty obou stran a nedokážu posoudit, co je lepší“. Samozřejmě existují problematiky, kde mi studium ekonomie názor posunulo, ale když o tom přemýšlím zpětně, tak je jich méně, než bych čekal. To se ale dostáváme do problematiky toho, do jaké míry jsou lidské názory tvořené fakty a do jaké míry emocemi a prvními dojmy. Kdykoliv vidím studie na toto téma, tak mě trochu rozhodí. Uklidní mě až uvědomění si toho, že na mě přece nic takového neplatí a jsem (na rozdíl od zastánců názorů opačných) zcela racionální a faktický 🙂

Kdo (klidně i více osob) ti při vzpomínkách na EO nejvíce utkvěl v paměti, inspiroval tě nebo jinak ovlivnil:

Určitě sem patří zástupci z řad organizátorů, ať už zakladatelka soutěže Martina Bacíková nebo autor (ještě donedávna úplně všech) úloh – Pavel Potužák. Dále také spoluúčastníci z mezinárodních kol, s nimiž jsem prošel vyvrcholením soutěže v Bratislavě a o rok později v Olympii (např.: A. Prokop, J. Kouba, J. Filinger a další). Jak jsem již zmiňoval v minulé otázce, jedna z nejcennějších věcí, kterou mi EO dala, je právě seznámení se s mnoha inspirativními lidmi, samozřejmě i nejen ze dvou výše zmíněných kategorií.

Kde nyní studuješ/pracuješ, čemu se dnes věnuješ, jsou ti znalosti nabité v EO užitečné a kde se vidíš v budoucnu:

Studuji druhým rokem bakalářský obor Chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Mimo to se ve výzkumné skupině teoretické fotodynamiky věnuji hledání a popisu tranzitních stavů. Jak jsem již zmiňoval, rád bych navázal magisterským studiem výpočetních věd (computational sciences) v zahraničí. Jedná se o mezioborovou, rychle se rozvíjející oblast, u níž věřím, že mi otevře dvěře do spousty možných uplatnění, ať už v akademické nebo soukromé sféře. Znalosti získané z EO jsou mi užitečné spíše mimo profesní život, napadá mě třeba při řešení investic nebo rozhodování se u voleb.

Jaký význam podle tebe má, že se o ekonomii mluví již na středních školách:

Nebudu zde vést monolog o svých utopistických představách ideálního školství a pouze zmíním, že by ekonomie podle mého názoru své místo v učivech středních škol v rámci společenských věd měla mít. Jako nejdůležitější u ní vnímám porozumění principům, nikoli učení se jmen a definic nazpaměť. Minimálně ze svých zkušeností a zkušeností mého okolí mají společenské vědy na gymnáziích prostoru velmi málo a člověk se má zde prostor naučit právě pouze pár jmen a definic, což mu pořádně nic nedá.

Proč by se měli podle tebe studenti do EO přihlásit. Jakou radu bys jim dal:

Pro studenty gymnázií, ekonomií většinou téměř netknuté, se jedná se o příležitost setkat se se základy ekonomie. Ty, kteří už si nějakou ekonomií prošli, může soutěž nasměrovat v tomto oboru dál a prohloubit jejich znalosti.

Prakticky všichni jsme součástí světové ekonomiky skoro tak neodlučitelně, jako jsme součástí fyzikálního vesmíru kvantových polí a zakřiveného prostoročasu. Nevypadá to, že by teoretická fyzika byla schopna za našeho života z fundamentálních pravidel vesmíru odvodit zákonitosti ekonomické, takže pokud někdo chce porozumět tomuto aspektu našeho světa, který je řízen nabídkou s poptávkou, inflací, mezními náklady, nezaměstnaností a dalšími, bude se muset zanořit do studia právě ekonomie.

Jak už jsem zde několikrát skloňoval, účast v EO není pouze o znalostech. Člověk zde pozná spoustu inspirativních lidí a může mu to přinést něco zcela jiného, než od soutěže původně očekával.

Co se rad k dobrému umístění týče, tak určitě doporučuji prostudovat vzorové testy a studijní materiály na webových stránkách EO. Semináře k pozdějším kolům soutěže bývají také velmi přínosné a často se vážou k alespoň jedné otázce v zadání. Ekonomická olympiáda je obecně dost konzistentní v množině znalostí, které od vás vyžaduje, takže pokud se setkáte v některém z těchto zdrojů s něčím, čemu vůbec nerozumíte, vězte, že na to můžete v budoucím kole narazit.

Tvůj nejoblíbenější/pro tebe nejvlivnější ekonom, nejoblíbenější ekonomický koncept či model a tvoje nejoblíbenější/nejvlivnější ekonomická kniha:

Není to ryze ekonomický koncept, formálně by dnes spadal asi více do teorie her, ale s ekonomií je zásadně spjatý. Jedná se o fakt, že lidé reagují na změnu podmínek. S tím poté musíme v úvahách o těchto podmínkách počítat. V extrémním případě: pokud by zákonodárci odhlasovali daň z příjmu jako 100 %, bylo by na ní vybráno 5krát více, než kdyby byla 20 %?

Jelikož jsem ekonomických knih příliš nepřečetl (vyloženě ekonomické pouze dvě, souvisejích s přesahem do např. mezinárodní politiky či teorie her více), nemám příliš dlouhé rozhodování. Jedná se o Principles of economics od N. G. Mankiwa.